Pokud jste si oblíbili fotografování ptáků a trávíte čas ve své zahradě nebo blízko domova, možná hledáte nejlepší způsob, jak zachytit ptáky v akci.
Zat&iacut...
Vždycky jsem měla ráda umělečtější přístup k fotografování přírody, vytváření něčeho vizuálně podnětného a oku lahodícího; něčeho, co by vypadalo dobře na zdi. Mé fotografie ptáků se vyznačují dvěma odlišnými styly. Některé snímky pořizuji pro standardní použití v knihách a časopisech, pro ilustrační a identifikační účely, které mohou zahrnovat i detailní záběry vzácných a nenápadných ptáků ve Spojeném království. Mám ale také ráda umělečtější a zajímavější snímky ptáků, které jsou více zaměřené na příjemné kompozice, osvětlení a prostor, kde jsem si vyvinula čistý, moderní styl, často hraničící s přírodní abstrakcí.
(Racek polární a jeho přátelé, přístav Lerwick)
Vyrostla jsem v rodině přírodovědců, kde víkendy vyplňovaly procházky, pozorování ptáků a hledání zkamenělin. Prázdniny byly vždy dobrodružstvím zaměřeným na ptáky, často ve vzdálených a vzrušujících místech, a já jsem si tak vypěstovala opravdovou vášeň pro ornitologii. Fotografování ptáků se u mě vyvíjelo přirozeně od jejich pozorování ve věku kolem deseti let s využitím tatínkova poněkud omezeného fotografického vybavení. A tak jsem byla nesmírně potěšena, když jsem se dostala do finále soutěže Mladý fotograf divoké přírody s fotografií velmi přístupného strdimila palestinského z dovolené v Izraeli. Tato zkušenost významně podpořila mé nadšení a fotografický rozvoj ve velmi mladém a vlivném věku.
(Rybák obecný na pozadí červené lodi, Lerwick, Shetlandy)
Vzpomínám si, jak jsem ve svých dvaceti letech pozorovala vzácné ptáky na souostroví Scilly a viděla jsem v akci řadu fotografů ptáků – záběr stíhal záběr a bylo nutné sebou opravdu hodit, aby člověk něco nafotil, což mě pohnulo, abych si pořídila velký teleobjektiv a stativ a přidala se k nim. Moje vysoce soutěživá povaha mě často žene při hledání vzácných a nenápadných ptáků ve snaze získat co nejlepší snímky. Je to velmi uspokojující a nesmírně příjemný aspekt mých fotografických aktivit, když jsou vybrány k publikaci.
(Detail peří jespáka písečného, Shetlandy)
Před přechodem na Olympus jsem se obávala, jak se na mé práci projeví celková změna fotografického vybavení a systému, když se trochu sníží ohnisková vzdálenost a přejdu na zcela nový systém bezzrcadlovek mikro 4/3 formátu. Nicméně jsem byla z přechodu nadšená a publikování raritních snímků během měsíce po přechodu na nový systém mě ještě více utvrdilo v pozitivním smyslu tohoto kroku. Určitá ztráta ohniskové vzdálenosti se vykompenzovala v mnoha jiných ohledech, v neposlední řadě u kvality snímků a v úžasně lehkém a povětrnostním vlivům odolném univerzálním vybavení. V současné době používám tělo fotoaparátu OM-D E-M1X, které se mi neuvěřitelně dobře drží v ruce a je příjemně vyvážené s teleobjektivem M.Zuiko 300mm F4.0 IS PRO s konvertorem MC-14 pro téměř veškeré fotografování ptáků.
Postprocesuji jen málo, dávám přednost přirozenému vzhledu a věnuji čas kompozici a porozumění světlu, abych získala cit pro snímek během jeho pořizování. Často používám nízké úhly záběru, nízké ohniskové vzdálenosti a neutrální, zatažené protisvětlo, a tak vznikají mé nejpříjemnější výtvory. Klíčem k úspěšnému snímku je často strávit čas s fotografovanými objekty, abych lépe porozuměla jejich pohybům a chování.
(Britská rarita: pěnice bělohrdlá, Sumburgh, Shetlandy)
Vaše výsledné fotografie může skutečně ovlivnit i denní doba a samozřejmě počasí. Zejména na Shetlandech, kde žiji, se vzácní ptáci často objevují za špatných světelných podmínek. Často se vydávám za vzácným ptákem s manuálním nastavením ISO 1600 a clonou F5,6 – nejmenší hloubkou ostrosti dosažitelnou s 1,4násobným konvertorem na 300mm objektivu a mnou preferovanou hloubkou ostrosti pro raritní fotografování – s maximálním využitím rychlosti závěrky. Pokud se vám podaří zaostřit hlavu, může pták skutečně vyniknout na pěkném rozostřeném pozadí, což vytváří skutečně působivý snímek.
Comments